Na jakém principu akustické materiály pracují?
Tento článek se mi líbí Vytisknout
Velmi laickou a názornou formou Vám nyní nastíníme, jak součinitelé akustiky pracují.
Mezi největší úskalí ve zkušebnách, nahrávacích studiích, hudebních klubech, kulturních sálech, apod. je nežádoucí odraz zvuku od zdí nebo-li reverb a v končeném důsledku s tímto související komunikační šumy při reprodukci hudby či mluveného slova. Určitě znáte koncerty nebo konference, kde jde speakerovi (kapele) špatně rozumět. Možná znáte zkoušky s kapelou, kdy neslyšíte vlastní kytaru i přesto, že kombo je na plný výkon nebo nerozumíte vlastnímu zpěvu…
Proč to tak je?
Už na základní škole nás učili, že zvuk se šíří vzduchem - je tedy dá se říct jeho součástí. Jeho rychlost při pokojové teplotě je 346,3 (m.s-1). Přirozeně, tak jako vzduch, se odráží. Můžeme to srovnat s tím, když zapnete fén a z pár desítek centimetrů jej namíříte na zeď - stane se to, že vzduch z něj proudící bude tvrdě narážet na stěnu, odrážet se a také se rozptýlí do všech stran. Teď si představte, že podobně je to i se zvukem - ten však necítíme, nevnímáme jeho závan, ale vnímáme sluchem. To je důvodem toho, proč v nevhodně vystavených zkušebnách, sálech, klubech, aj. dochází k tzv. šumu a bariérám při reprodukci hudby či komunikaci. I konstrukce nejhorší na odraz zvuku mají své favority, jsou to zejména železobetonové panely a sádrokartonové kce.
Jak to funguje?
Akustická pěna funguje na jednoduchém principu. Na jednom metru čtverečním je přes miliardu miniaturních vzduchových bublinek, které jsou vzájemně propojeny. V kombinaci s povrchovou strukturou pěny do sebe proudící zvuk doslova uzamknou. Respektive bude pohlcen a rozptýlen do těchto malých kapslí. Zvuk se tedy ke zdi, aby se odrazil, nedostane vůbec nebo jen málo. Při odrazu bude opět zachycen do struktury pěny.